Rozhovor s psychoterapeutem Janem Maršálkem

„Psychoterapii vnímám v zásadě jako "práci se zdravými lidmi, kterým se v životě něco děje"; a všem se nám "dějí životy" a je dobré mít o tom s kým mluvit. V terapii není žádné téma příliš těžké ani příliš banální,“ říká psychoterapeut Jan Maršálek.

Jan vystudoval psychologii v Praze a Nîmes, absolvoval výcviky v integrativní psychodynamické psychoterapii a v kompletní krizové intervenci a prochází výcvikem v biosyntéze. Při práci s dospělými a páry se každodenně s respektem dotýká lidských životů v jejich komplexnosti. Je řádným členem Asociace manželských a rodinných poradců a České asociace pro psychoterapii.

Proč by měl člověk vyhledat terapeuta? Můžete napsat nějaké doporučení…

Myslím, že dobrý čas je, když to člověka napadne. Psychoterapii vnímám v zásadě jako "práci se zdravými lidmi, kterým se v životě něco děje"; a všem se nám "dějí životy" a bývá dobré mít o tom s kým mluvit. V terapii není žádné téma příliš těžké ani příliš banální, je to prostor, kam je možné vnést cokoliv; takže dobrý čas vnímám opravdu jako ten, kdy "cítím, že bych se chtěl podívat na nějaké věci ve svém životě". Někdy možná jen krátce něco opečovat, někdy se ponořit do dlouhodobé hluboké práce; dobrou terapii nicméně vnímám jako jeden z nejlepších způsobů, jak o sebe lze pečovat; to, jak se ve svém životě cítíme, je pro jeho kvalitu určující - přece jen, je náš, nikdo jiný než my ho místo nás nežije.

Jak jste se dostal k působení v Sociální klinice?

Psychoterapie je obecně méně dostupná, než by bylo zdrávo. A obecně je často ještě méně dostupná lidem, kteří by ji užili nejvíce. Myšlenkové základy, na nich Sociální klinika stojí, jsou mi blízké dlouhodobě, takže když se mi v mém pracovním světě podařilo vyhradit si kousek kapacity, nebylo nač čekat.

Je pro vás tato práce důležitá? Proč?

Je to - za mě tedy - nejkrásnější práce na světě :). Přicházejí ke mně zajímaví a neopakovatelní lidé, zvou mě s důvěrou do svých životů a dávají mi možnost být citlivým svědkem křehkých a zranitelných míst v jejich nitrech či historii - a být u toho, jak se můžou postupně léčit, růst a rozkvétat. Pro mě jsou to setkání s hloubkou a komplikovaností lidského prožívání a s hlubokou esencí lidskosti a dobrého kontaktu, ke kterým mám velikou úctu.

A navíc, lidé spokojení ve svých životech zlepšují svět. Sobě a svým prostřednictvím i druhým; jen si představme, že by se na ulici každý klidně usmíval.

Takže tady spolu každý den děláme svět lepším. To není vůbec bezvýznamné :).

Práce terapeuta je náročná, jak relaxujete/pečujete o sebe?

Pro mě je důležité vnímat vlastní kapacitu a energii a znát vlastní limity. A protože se mi to nepodaří vždycky, tak včas a pravidelně energii dobíjet - spánek, jídlo a pití jako základní "trojnožka" pro tělo, pohyb, příroda a lesy. Občas zmizím do hor a koukám na svět z výšky, občas čtu něco striktně nepracovního. A v rámci péče o sebe využívám i možností, které jsou mi díky mé profesi naštěstí dobře známé, pravidelná supervize a terapie, další vzdělávání a otevírání nových obzorů a úhlů pohledu, důležitost dobrého lidského kontaktu, drobné každodenní rituály, dobrá káva. Život je příliš krátký na to, abychom si ho dělali méně příjemným, než můžeme.