Elena Burianková: Nemusíme všechno zvládnout sami. Umět si říct o pomoc není projev slabosti

Co může člověku přinést krátkodobá psychoterapie a proč není potřeba čekat, až bude opravdu zle? Elena Burianková, nová terapeutka Sociální kliniky, věří v sílu terapeutického vztahu, bezpečného prostoru a postupného návratu k vlastním vnitřním zdrojům. V rozhovoru mluví o tom, co ji k Sociální klinice přivedlo, jak ji překvapila komunita terapeutů a proč i malé každodenní kroky mohou mít pro duševní zdraví velký význam.

Co Vás přivedlo k rozhodnutí zapojit se do Sociální kliniky? Co bylo tím hlavním impulsem?

Hlavním impulsem byla touha dělat něco smysluplného a přispět svým dílem k dobré věci. Zároveň mě ale vedla i zvědavost – zajímalo mě, jak funguje krátkodobá terapie a co mi tato zkušenost může přinést jako terapeutce.

Co Vás po zapojení do Sociální kliniky nejvíce překvapilo?

Nejvíc mě překvapila podpora a vstřícnost ze strany Sociální kliniky. Zároveň mě potěšilo, kolik je mezi námi lidí, kteří jsou ochotní věnovat svůj čas a energii pomoci druhým, aniž by za to něco očekávali. Je hezké být součástí komunity, kterou spojuje chuť dělat smysluplnou věc.

Čím je pro Vás Sociální klinika výjimečná?

Pro mě je Sociální klinika výjimečná tím, že vytváří komunitu odborníků, kteří svou práci dělají s velkým nasazením a srdcem. Zároveň umožňuje, aby se odborná psychologická pomoc dostala i k lidem, kteří si ji z různých důvodů nemohou finančně dovolit.

Každý z nás se někdy může ocitnout v náročné životní situaci a Sociální kliniku vnímám jako síť podpory, která člověka podrží, než znovu získá pevnou půdu pod nohama.

Líbí se mi také myšlenka, že když spojíme své síly, dokážeme společně vytvořit něco, co má skutečný smysl a přesah.

Co byste si přála, aby lidé o krátkodobé psychoterapii věděli?

Přála bych si, aby lidé neměli pocit, že když je terapie krátkodobá, musí být méně kvalitní nebo méně účinná. Pro mnoho lidí může být právě omezený počet sezení výhodou – pomáhá soustředit se na to nejdůležitější a podpořit konkrétní změny v běžném životě.

Krátkodobá psychoterapie není pro každého a pro všechna témata, ale ve správné situaci může být velmi efektivní.

Pro někoho může být krátkodobá terapie také přechodný most k dlouhodobé terapii.

Existuje něco, co si lidé často myslí o psychoterapii, ale podle Vaší zkušenosti to neplatí?

Ještě stále se občas setkávám s lidmi, kteří se domnívají, že psychoterapie je jen pro osoby s vážnými psychickými obtížemi nebo že terapeut dává klientům konkrétní rady a řešení.

Ve skutečnosti je psychoterapie vhodná i pro lidi, kteří chtějí lépe porozumět sami sobě, zvládat náročné životní situace nebo třeba zlepšit své vztahy.

Jako terapeutka neříkám klientovi, co má dělat, ale snažím se vytvářet bezpečný prostor, pomáhám nahlížet situace z různých úhlů a podporuji ho při hledání vlastních řešení.

Co byste vzkázala člověku, který terapii zvažuje, ale bojí se nebo stále váhá?

Vzkázala bych, že obavy jsou naprosto běžné a před prvním sezením je zažívá mnoho lidí. Není potřeba mít vše promyšlené ani vědět, co přesně říct.

Vyhledání psychoterapie není známkou slabosti, ale projevem péče o sebe a ochoty něco ve svém životě změnit.

Pokud máte pocit, že vás něco dlouhodobě trápí, nemusíte čekat, až se situace zhorší – i jeden rozhovor vám může pomoci získat větší jasno.

Co Vám přináší největší radost při práci s klienty?

Největší radost mi přináší chvíle, kdy klienti začnou věřit svým schopnostem, udělají krok, kterého se dříve obávali, nebo si uvědomí něco důležitého o sobě. 

Tyto zdánlivě malé posuny často vedou k významným změnám v jejich každodenním životě, a právě to dává mé práci smysl.

Co Vás klienti naučili o duševním zdraví?

Klienti mě naučili přistupovat k duševnímu zdraví s větší pokorou. Každý člověk má svůj jedinečný příběh a to, co pomůže jednomu, nemusí fungovat u druhého.

Také mě opakovaně překvapuje, jak velkou schopnost změny a růstu lidé mají, když dostanou prostor, podporu a cítí se bezpečně.

Jak se podle Vás dá po skončení prázdnin a dovolených nejlépe pečovat o duševní zdraví? Máte doporučení, které si může vyzkoušet každý?

Po návratu z prázdnin je dobré neklást na sebe hned příliš vysoké nároky a dopřát si čas na postupný návrat do běžného režimu.

Zároveň si myslím, že o duševní zdraví bychom měli pečovat průběžně, nejen během dovolené nebo ve chvíli, kdy se necítíme dobře. Nemusí jít o nic složitého – často pomáhají úplně běžné věci, jako je dostatek spánku, pravidelný pohyb, čas s blízkými nebo chvíle odpočinku.

Kdybych měla doporučit jednu věc, kterou může vyzkoušet opravdu každý, bylo by to vědomě si každý den najít alespoň pár minut na něco, co vám dělá dobře a pomáhá načerpat energii. Právě tyto malé každodenní návyky mají pro naše duševní zdraví největší význam.

Kdybyste mohla lidem předat jednu jedinou myšlenku, kterou by si měli odnést o duševním zdraví, jaká by to byla?

Nemusíme všechno zvládnout sami. Umět si říct o pomoc není projev slabosti, ale respektu k sobě a péče o své duševní zdraví. Často to chce víc odvahy, než se může zdát.

Elena Burianková

Elena vystudovala andragogiku a několik let působila v oblasti lidských zdrojů, zejména v náboru, rozvoji a vzdělávání. Je lektorkou jógy a dlouhodobě se věnuje somatické práci s tělem a jejímu propojení s prožíváním a psychikou. Hodně cestovala a dva roky žila v zahraničí, mimo jiné na Novém Zélandu, což rozšířilo její obzory i citlivost k různorodosti lidských zkušeností.

Aktuálně absolvuje psychoterapeutický výcvik v biosyntéze a začíná se věnovat soukromé terapeutické praxi pod supervizí.

Elena nabízí citlivý a respektující doprovod v náročných životních situacích a podporuje klienty v navazování kontaktu s jejich vnitřními zdroji. Věří v sílu terapeutického vztahu a v to, že i obtížnými obdobími lze s laskavou podporou procházet snáze. 

Je přesvědčená, že v každém člověku je zdravé jádro, ke kterému se lze opakovaně vracet.

www.terapieklidem.cz